Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

O sexu od plenek

Máte doma dítě v předškolním věku? ... A už jste se s ním bavili o sexu? Tenhle článek je takovou menší vzpomínkou na to, jak jsem pohlavní styk prvně vysvětlovala tříletým dětem já. Nuže, představte si...

            ... Je to váš první týden v německé školce. Vlastně první týden v nějaké školce vůbec. Sedíte na gauči a z druhého konce místnosti si to k vám šine Rio – asi tříletý blonďák s obrovskou hlavou a ještě větší plenou pod pruhovanými kraťasy. Vyškrábe se vám na klín, v ručkách svírá knihu a prosí, jestli mu z ní budete předčítat.

            Samozřejmě, že budete. V přesvědčení, že se zájem o literaturu musí podporovat už od útlého věku, souhlasíte ještě předtím, než se podíváte na přebal.

            Trochu vás teda překvapí, když už samotné zašustění papíru přivábí sedmero dalších předškoláků – s karkulkou jste ráno takový zájem nevzbudili –, ale co... Očima letmo přelétnete desky – stojí na nich něco jako: „Kde se berou malé děti?“

            Aha! svitne vám ve vzpomínce na vlastní nevinné dětství. Oni chtějí vyprávět, jak byli u maminky v bříšku!

            Už ochotně listujete na první kapitolu, jenže v tu ránu máte v klíně šestnáct dětských rukou a všechny se vás snaží přesměrovat rovnou na stranu s oblíbenou pasáží. Necháte je – „náhodou“ mají stejné preference –, načež se pustíte do čtení.

            „Když se dospělí milují, chtějí si být tělesně co nejblíž. Přitom jsou rádi na–, ehm... rádi nazí, mazlí se a líbají. Často pak dostanou chuť spolu...“ nasucho polknete a větu nedopovíte. Ani nemusíte – pětileté děvče s copem až po pás ji za vás ochotně dokončí samo: „... spolu spát. Čti dál.“

            Heh? Ok.

            „... Tak se tomu říká, když...“

            Zase ticho.

            „Proč nepokračuješ?“ ozývá se z publika nespokojený šelest. Kdyby mohli, přečtou si to sami – bohužel jsou však odkázáni na vás. Zmateně se po nich rozhlížíte. Nejsou na to ještě moc malí? Nezpůsobíte jim trauma? A co by tomu řekli jejich rodiče?! … Na druhou stranu, kdyby kniha nebyla určena jim, těžko ji zdejší vychovatelky umístí do nejspodnějšího regálu v knihovně, odkud si ji může sám vytáhnout i tříletý Rio. Těžko by byla takhle ochmataná a poslepovaná a těžko by ji někteří znali pomalu nazpaměť.

            S pozvdechem se tedy vrátíte k načaté větě: „… Tak se tomu říká, když muž strká svůj penis, který se zvětšil a ztvrdnul, do ženiny pochvy. To je pro oba moc hezký, vzrušující pocit. A občas přitom vznikne i dítě.“

            Tak. Máte to za sebou. Právě jste skupině osmi předškolních dětí otevřeně popsali koitus a použili přitom slova jako penis, pochva a ztvrdnout. Souložící rodiče namalovaní za otevírajícími se dveřmi odstavec názorně ilustrují.

            „Sie machen Sex – dělají sex,“ poučuje holka s copem malého Ria znale. Ten nad sdělením jen neurčitě zabručí – buď to už dávno ví sám, nebo ho téma nijak zvlášť nezaujalo – a zatahá vás za rukáv. Má plnou plenu a potřebuje se přebalit.

            Celé odpoledne pak sledujete, jestli se na nich „zasvěcení“ nějak projeví. Očekáváte nezvyklou zamyšlenost, zaraženost nebo aspoň doplňující otázky, ale nic z toho se nedostaví. Honí se před školkou na tříkolkách, do kapes si trhají pampelišky a tak nějak celkově se zdá, že jediný, kdo má z poledního předčítání trauma, jste vy.

            Aby taky ne. Vás si totiž rodiče objednali u čápa, který vás přesně za devět měsíců doručil ke dveřím. A i když jste s příchodem mladšího sourozence na svět pochopili, že součástí zrození je i ta záhadná „břišní fáze“, nikdo vám nikdy nevysvětlil, jak se sestra do mámina bubnu dostala. Jedna z vašich prvních vzpomínek vůbec vás vrací na potemnělé školkové záchodky, kde jste stáli naproti své první dětské lásce. Měl vysvlečené trenky, soustředěně si hrál s varlaty a povídal vám: „Víš, já prej mám v tom pytlíku cvrnkací kuličky. Když je dostaneme ven, můžeme si s nimi hrát.“ Pohmatem jste se ujistili, že si nevymýšlí, načež jste se je pokoušeli vydolovat tak usilovně, až chudák skončil v slzách. Možná se vás tehdy snažil přimět ke hře s jeho bimbasem, nejspíš tomu ale sám věřil. Představa rodičů, kteří při dotazu na varlata vymyslí fantasmagorickou story o zašitých skleněnkách, se totiž ve světle čapího katalogu s miminky nezdá až tak nereálná. V mnohem pozdějším věku jste se osmělili a zeptali se matky na masturbaci. Definovala ji jako „to, co dělaj chlapi ve vězení“, načež vám začala kupovat dívčí časopisy v naději, že jejich redaktorky vyřeší problém za ni.

            A vy teď čtete malým dětem: „… Tak se tomu říká, když muž strká svůj penis, který se zvětšil a ztvrdnul, do ženiny pochvy. To je pro oba moc hezký, vzrušující pocit.“ Ještě že je to napsané německy, protože v cizím jazyce vás ta věta aspoň tolik nebolí.

            Po příchodu domů zjišťujete, že ani váš přítel z druhého konce planety na tom není lépe. Tomu se kdysi na otázku, jak vzniknul, dostalo odpovědi: „Byl jsi dar od boha.“

            Nic víc, nic míň. Prý ho to chudáka zmátlo natolik, že se pak na dvorku divoce točil dokola a s tváří zvrácenou k nebi řval na celou Kalkatu: „Jsem dárek od boha, jsem dárek od boha!“

            Přemýšlíte, jestli je pro dítě větší zátěž, když s ním už od plenek jednáte narovinu, nebo když ho postavíte před sérii promlk, trapných kliček, krkolomných smyšlenek a neurčitých formulací. Chcete ten prudérní pocit, že všechno spojené s pohlavními orgány je nečisté, přenést dál i na malého Ria? Nebo byste mu do dalšího života přáli, aby dovedl své tělo přijmout celé a žil s ním v míru?

            Inu... Stojí vás to pár dnů vnitřního boje, ale koncem týdne, když se k vám Rio s tou samou knížkou přichomýtne podruhé, jste připraveni. Ne on, ten byl zralý už v pondělí, ale vy. Vezmete si ho tedy znovu na klín a ochotně mu přečtete: „… Tak se tomu říká, když muž strká svůj penis, který se zvětšil a ztvrdnul, do ženiny pochvy.“

            Mile, klidným hlasem, bez hysterie. Jako by to bylo úplně normální. Jako by šlo o přirozenou lidskou potřebu, které se lidstvo věnuje odjakživa a bez které by tady už dávno nebylo. Jednou jedinou větou ho sice připravíte o všechny ty tragikomické historky a lá „cvrnkací kuličky“, ale... Vždyť si to zkuste sami. Je to celkem osvobozující pocit!

Autor: Michaela Štěchová | čtvrtek 24.9.2020 19:05 | karma článku: 25,19 | přečteno: 1320x
  • Další články autora

Michaela Štěchová

Emigrantský jazykový koutek aneb Čeština v rozkladu

Už jste někdy přemýšleli o tom, co by s vaší mateřštinou udělalo několik let v zahraničí? ... Že nic? Že se rodný jazyk zapomenout nedá? Haha... No tak se podívejte na mě a představte si:

1.10.2020 v 17:51 | Karma: 27,43 | Přečteno: 1128x | Diskuse| Ostatní

Michaela Štěchová

Káhirské Odpadkové město aneb Výlet do slumu?

Víte, co je na Egyptě zajímavější než pyramidy? Odpadkové město - křesťanský slum v Káhiře, kde se žije z odpadu. Chápu, že je to trochu divná fascinace, ale nemohu si pomoct: o takových místech by se prostě mělo více psát.

28.9.2020 v 18:00 | Karma: 23,29 | Přečteno: 824x | Diskuse| Cestování

Michaela Štěchová

Jak mi v Káhiře zatkli přítele

Nakladatel nedávno zveřejnil zmínku o tom, jak mi v Káhiře během rešerší zatkli bývalého přítele. Jelikož už jsem tu historku od té doby několikrát opakovala, napadlo mě sem hodit starý zápis, který tu událost podrobně líčí. Nuže...

22.9.2020 v 21:05 | Karma: 20,07 | Přečteno: 857x | Diskuse| Poezie a próza

Michaela Štěchová

Jak se Indie stala rájem pro LGBT komunitu a naši ulici terorizovali uprchlíci

Dneska krátce o tom, proč je občas lepší nevěřit „vlastním očím“ a přiznat si, že se na svět díváme přes poněkud zamlžené brýle. Všem těm, kteří si jsou neochvějně jistí svými nedotknutelnými pravdami.

30.10.2018 v 16:00 | Karma: 28,53 | Přečteno: 3390x | Diskuse| Společnost

Michaela Štěchová

Večeře v Babylonu

Být jediným člověkem v místnosti, který se domluví téměř všemi toho večera používanými jazyky, s sebou přináší ohromnou zodpovědnost. A občas taky kulku v hlavě na konci sešlosti.

7.10.2018 v 15:00 | Karma: 25,89 | Přečteno: 816x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  19:02

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Šli do stanu zjistit, zda nemají nádor. Krutou odpověď jich slyšelo 170

3. května 2024  18:30

Preventivní akce Stan proti melanomu se v Praze, Brně a Ostravě zúčastnilo přes 3800 lidí. Lékaři...

Maláčová o důchodech: Nad 60 let jsou lidé bez šance. Rekvalifikují se, věří Pertold

3. května 2024  18:15

Podcast Vláda v úterý schválila návrh důchodové reformy. Počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1381x
Michaela Štěchová se po studiu bohemistiky na FF UK v Praze přestěhovala do Německa, kde v současnosti pracuje s předškolními dětmi. V květnu 2017 jí vyšla prozaická prvotina pod názvem Anna zachraňuje svět, v září 2020 román Růže z Jericha (bit.ly/ruzezjericha). Hodně píše, málo mluví, miluje padesátkové retro sukně a výrazné rtěnky. Má fóbii ze šneků a kurzů tvůrčího psaní. Při vaření nepoužívá recepty, ráno tančí ve sprše a vždycky všechno přežene. Kafe pije každý den jinak, ale psa venčí pořád na stejné trase. Už roky se marně snaží přestat o sobě mluvit ve třetí osobě.

Seznam rubrik